Made in China

Je zajímavé, že ostří hoši mají obyčejně tupé tváře.

„Když je dneska ten Světový den boje proti chudobě,” navrhuje skin kamarádům, „neměli bychom jít s bejsbolkama srovnat pár santusáků?”

Heslo skinheadů: „Fotbal je pod psa, zahrajem si se psem.”

Jednou odpoledne jel chlápek ve své limuzíně na venkov, když zahlédl na kraji města u krajnice dva chlapy, kteří jedli trávu. Nařídil řidiči zastavit, stáhl okýnko a ptá se: „Hej, pánové, proč jíte tu trávu?”
„Nemáme peníze na jídlo.”
„Tak pojeďte se mnou.”
„Ale já mám ženu a dvě děti,” povídá jeden.
„To nevadí, vemte je s sebou!”
Druhý říká: „Já mám ženu a šest dětí!”
„To nevadí, ty taky vezměte!”
Tak se to všechno naskládalo do limuzíny a když vyrazili, jeden z těch dvou říká: „Pane, je to od vás moc hezké, že nás berete s sebou. Takové dobrodiní!”
„Ale, vy tomu nerozumíte,” namítne boháč, „na chatě jsem už dlouho nebyl a tráva je tam nejmíň metr vysoká!”

Mezi skiny: „Jak bydlíš?”
„Stylově... v holobytu.”

Pán hrdě kráčí po ulici, jednu botu černou, druhou hnědou. Všimne si toho protichodec a povídá: „Pane, máte každou botu jinou.”
„Já vím, a představte si, že mám doma takhle blbej pár ještě jeden.”

Kam se sjíždějí narkomani z celých Čech?
Do Pardubic, města perníku.

Jaký jediný účes může mít skin?
Pěšinku.

Jde jouda po ulici a osloví ho prostitutka: „Jsem bez.”
„To mě těší,” odvětí jouda, „já jsem bříza.”

Přemýšlí rasista na pláži, jak s kamarády rozbijou hubu černochům z vedlejšího hotelu. Přemýšlí hodinu, dvě, tři... Přijdou jeho kamarádi a zkopou ho.